DĚDIČNOST ZBARVENÍ U BASENJI
(pro klubový časopis TamTam zpracovala Irena Peštová)
Basenji se vyskytuje v několika barevných variantách. 4 z nich jsou uznané FCI, a to červenobílá, černobílá, trikolorní a žíhaná. Žíhaná byla uznána jako poslední v roce 1999.
O genetice zbarvení se můžete dočíst v odborné literatuře, ve zkratce si jen řekněme, že barva psa je určená geny, kterým se říká alely, ty se nacházejí na tzv. lokusu, části DNA. Lokusů známe několik (jsou označovány velkými písmeny abecedy) a na každém je série alel. Každý pes má v každém lokusu 2 alely (jednu od otce a jednu od matky) a ta, která je dominantnější, určuje jeho barvu, recesivní je potlačená a neprojeví se. Dominantní gen se projeví vždy a aby se projevil, může pocházet jen od jednoho rodiče (např. v případě černé a žíhané barvy, někteří černobílí a žíhaní jedinci ale mohou od svých rodičů získat stejnou barevnou alelu - mají tedy dva stejné dominantní geny, a tudíž nemohou potomkům předat jinou než svojí vlastní barvu.). Aby se projevil recesivní gen, pak musí pocházet od obou rodičů (např. trikolorní zbarvení). U basenji nás zajímá lokus A (červené a trikolorní zbarvení) a lokus K (černé a žíhané zbarvení).
Černá a žíhaná jsou tedy dominantní barvy, aby byla štěňata takto zbarvená, pak stačí aby byl jen jeden z rodičů takové barvy.
Trikolorní je recesivní a aby se narodilo trikolorní štěňátko, pak musí oba rodiče předat „trikolorní“ alelu. Nutně tedy nemusí být jeden z rodičů trikolorní, ale stačí aby jí oba tzv. nesli. Nést trikoloru může červená, černá i žíhaná barva.
Abych to trochu zamotala, existuje i tzv. "fula černá" pojmenovaná podle známé fenky dovezené z Afriky, po které se toto zbarvení objevilo. Není to čistá černá, ale v dospělosti vypadá „vyšisovaně“ a kolem uší, loktů a kořene ocasu prosvítá červená. Stejně jako u trikolory musí oba rodiče předat „fula černou“ alelu, aby potomci měli toto zbarvení. Pokud pes nese trikoloru, dá se to většinou poznat na ocásku, kde jsou černé chlupy (samozřejmě u černých a žíhaných se to pohledem poznat nedá). U fula černé nepoznáte, jestli pes nese toto zbarvení nebo „normální trikoloru“. Jistě to poznáte až tehdy, když se vám narodí černé štěňátko po „nečerných“ rodičích. Pokud rodiče nesou trikoloru a jeden k tomu ještě fula černou, pak se může narodit tzv. fula trikolor (nesoucí fula černou). Málokdo pozná rozdíl mezi „normálním“ a fula trikolorním basenjíkem, je to vidět na lících, kde se vytvoří v červené barvě jakoby ostrůvek ohraničený černou a stejně jako u fula černé místy prosvítá červená. I znaky nad očima působí menší a přechod mezi červenou a černou barvou není čistý jako by měl být správně u „normálního“ trikolora. Zřídkakdy se potkají oba geny pro fula černou, toto zbarvení je tedy vzácnější než fula trikolor. Basenji nesoucí toto zbarvení byli testováni jako recesivní černí a v případě fula tri nesoucí recesivní černou, ale pravděpodobně tam bude hrát roli nějaký modifikátor, jelikož skutečná recesivní černá není ve fenotypu odlišná od normální černé (pouhým okem rozdíl nepoznáte, jedině genetickým testem). Obě zbarvení jsou standardní a zapisovat by se měla jako trikolorní, jelikož recesivní černá sídlí na lokusu A, stejně jako červená a trikolorní.
Další basenji zvláštností je u některých trikolorů jakoby červená maska (mnou označovaná jako čepička). Toto zbarvení se objevuje např. u plemen velškorgi a saluki, ale právě basenji zvláštností je, že štěňátka se s tím nerodí, narodí se jako normální trikoloři, ale černá barva jim z obličeje do půl roku věku zmizí a zůstane jen taková černá čepička mezi ušima a po stranách hlavy. Dědičnost známá zatím není.
Další zajímavostí je, že pod černou barvou může být basenjík žíhaný, pokud od jednoho rodiče dostane černou alelu a od druhého žíhanou. Může se pak tedy klidně stát, že ze spojení např. červeného a černého basenjíka se vám narodí žíhané štěňátko.
A nakonec je tu ještě trindle. To je v podstatě žíhaný basenjík s trikolorním „pláštěm“, na pohled stejný jako trikolor, jen v červených znacích je žíhání. Trindle není FCI uznané zbarvení, pokud se takové štěňátko narodí, dostane samozřejmě PP, ale nesmí do chovu.
S barvami je zkrátka zábava a stejně tak je i zábava očekávání, co nám z té fenky nakonec může „vylézt“, Protože i když je nějaké zbarvení ve vrhu možné, ještě to neznamená, že se nutně musí narodit, to už si namíchá příroda sama.
Ale pamatujte, že primárně by chovatel měl při výběru krycího psa koukat na to, jak pes vypadá a teprve pak na to, jak je zbarvený. Ve finále je ta barva přeci jen nejméně důležitá, i když máme každý oblíbenou tu svou.
Zde jsou uvedené barevné kombinace chovných párů a jejich potomci. Ti s černým ocáskem nesou trikoloru (trif - trifactored)
O genetice zbarvení se můžete dočíst v odborné literatuře, ve zkratce si jen řekněme, že barva psa je určená geny, kterým se říká alely, ty se nacházejí na tzv. lokusu, části DNA. Lokusů známe několik (jsou označovány velkými písmeny abecedy) a na každém je série alel. Každý pes má v každém lokusu 2 alely (jednu od otce a jednu od matky) a ta, která je dominantnější, určuje jeho barvu, recesivní je potlačená a neprojeví se. Dominantní gen se projeví vždy a aby se projevil, může pocházet jen od jednoho rodiče (např. v případě černé a žíhané barvy, někteří černobílí a žíhaní jedinci ale mohou od svých rodičů získat stejnou barevnou alelu - mají tedy dva stejné dominantní geny, a tudíž nemohou potomkům předat jinou než svojí vlastní barvu.). Aby se projevil recesivní gen, pak musí pocházet od obou rodičů (např. trikolorní zbarvení). U basenji nás zajímá lokus A (červené a trikolorní zbarvení) a lokus K (černé a žíhané zbarvení).
Černá a žíhaná jsou tedy dominantní barvy, aby byla štěňata takto zbarvená, pak stačí aby byl jen jeden z rodičů takové barvy.
Trikolorní je recesivní a aby se narodilo trikolorní štěňátko, pak musí oba rodiče předat „trikolorní“ alelu. Nutně tedy nemusí být jeden z rodičů trikolorní, ale stačí aby jí oba tzv. nesli. Nést trikoloru může červená, černá i žíhaná barva.
Abych to trochu zamotala, existuje i tzv. "fula černá" pojmenovaná podle známé fenky dovezené z Afriky, po které se toto zbarvení objevilo. Není to čistá černá, ale v dospělosti vypadá „vyšisovaně“ a kolem uší, loktů a kořene ocasu prosvítá červená. Stejně jako u trikolory musí oba rodiče předat „fula černou“ alelu, aby potomci měli toto zbarvení. Pokud pes nese trikoloru, dá se to většinou poznat na ocásku, kde jsou černé chlupy (samozřejmě u černých a žíhaných se to pohledem poznat nedá). U fula černé nepoznáte, jestli pes nese toto zbarvení nebo „normální trikoloru“. Jistě to poznáte až tehdy, když se vám narodí černé štěňátko po „nečerných“ rodičích. Pokud rodiče nesou trikoloru a jeden k tomu ještě fula černou, pak se může narodit tzv. fula trikolor (nesoucí fula černou). Málokdo pozná rozdíl mezi „normálním“ a fula trikolorním basenjíkem, je to vidět na lících, kde se vytvoří v červené barvě jakoby ostrůvek ohraničený černou a stejně jako u fula černé místy prosvítá červená. I znaky nad očima působí menší a přechod mezi červenou a černou barvou není čistý jako by měl být správně u „normálního“ trikolora. Zřídkakdy se potkají oba geny pro fula černou, toto zbarvení je tedy vzácnější než fula trikolor. Basenji nesoucí toto zbarvení byli testováni jako recesivní černí a v případě fula tri nesoucí recesivní černou, ale pravděpodobně tam bude hrát roli nějaký modifikátor, jelikož skutečná recesivní černá není ve fenotypu odlišná od normální černé (pouhým okem rozdíl nepoznáte, jedině genetickým testem). Obě zbarvení jsou standardní a zapisovat by se měla jako trikolorní, jelikož recesivní černá sídlí na lokusu A, stejně jako červená a trikolorní.
Další basenji zvláštností je u některých trikolorů jakoby červená maska (mnou označovaná jako čepička). Toto zbarvení se objevuje např. u plemen velškorgi a saluki, ale právě basenji zvláštností je, že štěňátka se s tím nerodí, narodí se jako normální trikoloři, ale černá barva jim z obličeje do půl roku věku zmizí a zůstane jen taková černá čepička mezi ušima a po stranách hlavy. Dědičnost známá zatím není.
Další zajímavostí je, že pod černou barvou může být basenjík žíhaný, pokud od jednoho rodiče dostane černou alelu a od druhého žíhanou. Může se pak tedy klidně stát, že ze spojení např. červeného a černého basenjíka se vám narodí žíhané štěňátko.
A nakonec je tu ještě trindle. To je v podstatě žíhaný basenjík s trikolorním „pláštěm“, na pohled stejný jako trikolor, jen v červených znacích je žíhání. Trindle není FCI uznané zbarvení, pokud se takové štěňátko narodí, dostane samozřejmě PP, ale nesmí do chovu.
S barvami je zkrátka zábava a stejně tak je i zábava očekávání, co nám z té fenky nakonec může „vylézt“, Protože i když je nějaké zbarvení ve vrhu možné, ještě to neznamená, že se nutně musí narodit, to už si namíchá příroda sama.
Ale pamatujte, že primárně by chovatel měl při výběru krycího psa koukat na to, jak pes vypadá a teprve pak na to, jak je zbarvený. Ve finále je ta barva přeci jen nejméně důležitá, i když máme každý oblíbenou tu svou.
Zde jsou uvedené barevné kombinace chovných párů a jejich potomci. Ti s černým ocáskem nesou trikoloru (trif - trifactored)